aktualizováno: 31.10.2017 23:07:01

CHS Naše poupátko - Jezevčík dlouhosrstý trpasličí králičí a standardní

Výstavy nemusím‚ale vždy mě pobaví

Všechny naše jezevčíky krmíme přirozenou čerstvou stravou. Na stránkách baron.cz nakupujeme doplňky k této výživě. Nákupem uskutečněným přes tento odkaz podpoříte naší CHS. Děkujeme. overenaadresa.comPrelozit tuto stranku do anglictinyPrelozit tuto stranku do nemcinyPrelozit tuto stranku do francouzstinyPrelozit tuto stranku do cinstinyPrelozit tuto stranku do cestinyPrelozit tuto stranku do portugalstinyPrelozit tuto stranku do italstinyPrelozit tuto stranku do spanelstinyPrekladac zdarmaPrelozit tuto stranku do hinduistinyPrelozit tuto stranku do arabstinyPrelozit tuto stranku do rectinyPrelozit tuto stranku do polstinyPrelozit tuto stranku do bulharstinyPrelozit tuto stranku do chorvactinyPrelozit tuto stranku do rumunstinyPrelozit tuto stranku do rustinyPrelozit tuto stranku do svedstinyPrelozit tuto stranku do danstinyPrelozit tuto stranku do holandstinyPrelozit tuto stranku do norstinyPrelozit tuto stranku do finstinyPrelozit tuto stranku do korejstinyPrelozit tuto stranku do japonstinyPrelozit tuto stranku do nemciny
Zambi Klubový všestranný vítěz 2009 CACIT CACT "U"
Alfa Výborný 1 CAJC, BIS Junior
Zambi O pohár starosty Městyse Dešenice CACT
Zambi Nejkrásnější štěně KV
Alfa Nejkrásnější štěně KV

Přidáno 24.10.2010

Výstavy nemusím, ale vždy mě pobaví. :-)

Po dnešní klubové výstavě v Letňanech, kde jsem se opravdu pobavila, jsem se rozhodla napsat další, tak trochu úsměvný článek, už jsem také dlouho nic nenapsala do počteníčka a tak je nejvyšší čas.

 

Proč nemusím výstavy?

Nemám ráda čekání. Což na výstavě se každý načeká až dost tím, než přijde na řadu, aby mohl prezentovat svého krásného pejska před veřejností, ať už toho, kterého si pořídil, nebo toho, kterého odchoval. Zkrátka na výstavách jde o prezentaci exteriéru daného plemene před veřejností, což je určitě potřeba, ale to mě osobně prostě moc nebere. Čekat než přijdu na řadu, pak se párkrát proběhnout s pejskem dokolečka, postavit na stůl, nechat zkontrolovat vše potřebné, pak opět zaběhnout párkrát kolečko a postavit do výstavního postoje, aby mohl rozhodčí udělit známky a tituly. Když titul dostanete, zase čekání a pak zase kolečko… atd. Proto také už tolik nevystavuji. Snažím se ukořistit potřebné tituly na nějaký ten žampionát, :-) aby si něco to psisko neslo, když na to má, když na to nemá, stačí výborná do chovu a mám výstav dost.

 

Proč mě vždy výstavy pobaví?

Za prvé na výstavách potkáte a poznáte opravdu spoustu zajímavých lidí. :-) S někým prohodíte pár zajímavých slov, s někým se spřátelíte, někoho podpoříte, nebo také třeba naštvete a to hodně a to se pak i zasmějete (taky hodně). Prostě jako všude na jakékoliv jiné společenské akci. A mě se dnes asi podařilo pár lidiček zrovna naštvat.

Takže za druhé, ne všichni totiž na výstavy chodí jen proto, že musí, z důvodu, aby pejsek byl posouzen a mohl se dostat chovu, nebo aby si splnil potřebné tituly v daný rok. Jsou mezi námi i takový pro mě výstavní nadšenci i šílenci, kteří se honí úplně na každé výstavě, pro každý titul i když jich mají už spousty a předhánějí se, kdo má toho nejkrásnějšího, toho nejúspěšnějšího psa ze všech a někteří z nich se opravdu chovají občas jako tur. Neuvěřitelně bučí, když se vám povede je v konkurenci porazit a titul jim sebrat. :-) Dle mého názoru by se tyto rádoby dámy měli nad sebou trošku zamyslet, protože prezentují nejen své psy, ale také sebe, jako majitele a lidé, kteří se jdou na výstavu poprvé podívat, občas valí oči, což už tedy moc úsměvné není. 

A něco podobného se stalo nám dnes. Sice jsem nevystavovala žádného z našich doma pobývajících pejsků, protože to co letos máme, mě osobně už bohatě stačí, ale náš pejsek to přeci jen byl. Ten náš úplně první pejsek, první narozené poupátko, odchované v naší stanici, pro mě stále malý Artík, synáček Zambimi a Esprita. Majitel, pan Korbel, dlouholetý chovatel mini dlouhánů mě požádal, jestli bych ho na výstavu neodvezla, protože se do Prahy neměl jak dostat. Co bych pro naší již psí rodinu neudělala. Samozřejmě má odpověď zněla ano. Byla jsem také pověřena Artíka na výstavě předvést a nechat posoudit. Vše jsme spolu zvládli myslím na jedničku i přes to, že Artík mě sice ještě pozná, ale není na mě zvyklí (vídáme se tak jednou za půl roku) a na vodítku se chová jako turbo veverka. Zaslouženě jsme si vyběhali titul CAC a pak v konkurenci vítězů tříd ještě Klubového vítěze. Artík je zkrátka krásný pes, na kterém vadu nenajdete a jestli někdo ano, může mi jí na příští výstavě ukázat, jestli ovšem ještě Artík na nějakou pojede. :-) A zábava začíná, v momentě kdy Artík dostává CAC. Konkurence hodně značně rozhořčená, to se ale ještě dá skousnout, tak nějak… Ale když už Artík dostává Klubového vítěze, žasnete, co všechno slyšíte. :-) Radost z jedné strany i vztek z té druhé, ale jaký vztek. :-) A pak už to jede… Představte si, že Artík dostal klubového vítěze, protože pan Korbel slavil významné životní výročí a tak jako majitel dostal Klubového vítěze na Artíka jako dárek k narozeninám. :-))) Takže kdyby byl Artík třeba hrbatý, málo osrstěný, nebo měl méně ušlechtilou hlavu, dostal by ho určitě taky. Prostě náš první vrh se povedl, ať si bučí, kdo chce, jak chce, alespoň je sranda. I když možná, že naše madam Alfa dostala BIS junior taky jen proto, že jsem zrovna asi měla hlubší výstřih. Páč když Alfa dostala v únoru BIS junior, tak to bylo taky hlučno dost, dokonce na nás chtěli podávat i protesty... A ty zbylé tituly, které obě psiska mají, jsme dostali taky tak nějak obdobně. :-) Nechápu, jak se může někdo takhle rozčilovat. :-) Kvůli nějakému titulu. :-) Jako by šlo o život. V konkurenci vítězů tříd jsou přeci vždy jen ty nejkrásnější jedinci a už jen na rozhodčím záleží, kterého vybere, který se líbí.

 

Jó výstavy, to je prostě komedie. :-) Pro mě osobně má mnohem větší cenu to, co v mém pejskovi je schované uvnitř. Myslím to, co je v jeho povaze, v jeho dušičce, jak dokáže být chytrý, učenlivý, jakym dokáže být dokonalým parťákem, do pohody i nepohody. Ať už je to žampión, nebo naše příšerka Bubušanda. Vždyť stejnak nejkrásnější na našich psiskách jsou ty jejich šťastné pohledy!

 

           

TOPlist